Naše cesta do Nizozemska! Samotný začátek naší cesty se datuje někdy k červnu, impulzivní koupí letenek. Manža má na FB zvýrazněné
Honzovy letenky, takže mu to ukazuje Honzovy odkazy na prvních pozicích ve feedu. No. Náhoda tomu chtěla a objevily se zpáteční letenky z Brna do Eindhovenu za 800,-. Neváhali jsme ani dvě minuty a začal shon. Byla to naše první zkušenost s takovouhle koupí, mysleli jsme si, že za 3 minuty zmizí, takže jsme každý na svém phonu kupovali o stošest :D. Super! Povedlo se! Pak nás napadlo se podívat, kdy že to vlastně letím a kdy se vůbec vracíme. Jo, je to asi přibližně za sto let
září, ale stejně jsem se nemohla zbavit pocitu, že bych měla jít balit. Kdybych v tuto dobu věděla nebo se spíš jen zamyslela nad ubytováním, asi by jsme měli zarezervované i ubytování přes
AirBnB.
K tomu se ještě vrátím. Myšlenky, na cestu se pomalu rozplývaly a mě čekaly zářijové státnice
i přesto jsem měla TripAdvisora nabitého kavárnama a bistrama z Eindnu i Amstru.
Konečně jsem hezky symetricky ukončila studium 1.září 2017, tak jako jsem 1.září 2001 studium započala! Pomalu jsem se začala vracet do reality a uvažovat nad cestou, která začne za dva týdny. UBYTOVÁNÍ! Kruci. Fičela jsem na AirBnB a kupodivu, pohádkové ceny ubytování byly jaksi ty tam, ale přesto jsem něco našla, sice to bylo o něco dražší,
vyšší daň z obsazenosti trošku dál od centra, ale v téhle době jsme byli rádi za cokoli. A mohli jsme se chystat.
Ještě před samotným výletem bych vás ráda informovala o tom, jaké dovolené se nám líbí, protože nepředpokládám, že by jsme nějak uchvátili plážové All Inclusiváčky
a to nemyslím nijak HANLIVĚ! Každý preferuje to svoje! No, takže ležení na pláži a chození po rozpáleném písku nás nijak neuchvátilo, zkusili jsme si to předloni v Bulharsku, moře i pláže super, dovča pěkná, ale trošku nudná a lenivá. Takže jsme se utvrdili v tom, že nás spíš baví kratší dovolené, chodit po krásných městech a prostě se jen kochat a objevovat jiné typy měst, lidí a kultur. Úplně nejraději bych důkladně prozkoumala jako první Česko, ale samozřejmě se nebráním cizině, že jo! A furt mám ještě dost času :D
Konečně tady bylo pár dní před dovolenou, prozkoumala jsem svůj dřívější plán na
TripAdvisoru a začala si ukládat do složky pdfka z AirBnB, jízdenky z FlixBusu a palubní lístky z WizzAir. Všechno jsem měla krásně připraveno, když v tom mi chcípl mobil a NEŠEL NABÍJET. PECKA! Sbohem vlogísku z výletu, ahoj krásné fotky, čauko pdfková složko, nazdar TripAdvisore a mapy!!!! Tak jsem toho chudáčka šla dát na reklamaci a půjčili jsme si normální foťák a já si v kapse hřála moji exmilou S3mini :D. Drahého aparát připomíná mobil spíš senilního Spidermana,
kde jsem měla obavu, že přes praskliny se čárové kódy určitě nenačtou, takže jsem se připravila na cestu bez závislosti na sociálních sítích a s papírovými dokumenty. YAY!
Naše cesta započala obchůzkou Brna, kde jsme si zašli na tradiční Pšenku do
Pegasa, podívali jsme se do kostela Sv. Jakuba, kde nám pán nabídl prohlídku věží a zvonů. Dokonce si J. mohl maxi zvonem zazvonit, takže čusko Brňáci, doufám, že jste nás slyšeli! :D Pak jsme si šli vyměnit ojra a mohli jsme se v klídku přesunout na letiště. Co se týče průběhu na letišti, úplná paráda, jelikož jsme měli jen dva malé batohy, prošli jsme rovnou přes kontrolu. Obsah našich zavazadel byl fakt minimalistický - každý dvě trička, spodní prádlo a ponožky, pláštěnku, kartáčky, miniatury pasty a krému; tužku na obočko, řasenku a odlitou trošku BBčka, balzám, gumička, hřeben, müsli srdíčka, mini peněženka
bez slevových karet :D, foťák a nabíječka. To je asi všechno. Prostě věci na 5 dní. Počkali jsme na to naše růžové fáro a vzlétli jsme! :) A pak zase přistáli. UF.
Přistáli jsme v Eindhovenu, od kterého jsem neměla nijak velké očekávání, protože jsme se dočetla, že je to hlavně město práce, průmyslu a turisty moc neoplývá, spíš se jedná o přestupní stanici pro Amsterdam. No jenže. HAHA. Nenechte se zmást, Eindhoven je opravdu krásné město! V letištní hale jsme se poprvé setkali s Nizozemským Albertem jakože obchod, a srdce mi bušilo blahem jak o závod, chápala jsem, že je to jen takový pidi obchůdek TO GO, ale panebože, většina vitrín patřila nejrůznějším smoothičkám, pitíčkám, freshíčkům a podobným bláznovinám a druhá patřila sendvičům, tortilám a to fakt nemyslím, české benzínkové dobroty :-!. Jelikož nám po dlouhém letu vyhládlo necelá hoďka a půl :D, museli jsme prubnout jak sendvič, tak pití. MŇAM. Čersvé, měkké a výýýýborné! Posilněni jsme se vydali na procházku. Podle mapy to z letiště do centra bylo něco do 10 km. Počasí na celou naši dovolenou hlásilo přeháňky, zamračeno a dokonce i bouřky - což jsem taky od Nizozemska v půlce září čekala. Jenže chyba lávky, nezmokli jsme ani jednou.
Po cestě jsme se párkrát zeptali na cestu do centra, ale zdejší obyvatelé nějak nechápali, že OPRAVDU CHCEME jít pěšky, protože ono pokud nemáte kolo, tak jste přinejmenším podivíni. AH - kola, ano, Amstrdam a celá tahle země je samozřejmě rájem pro kola; ale vidět to na vlastní oči, je fakt zážitek a docela dost vás to nutí přemýšlet. Ať už se jedná o cesty, kde má "hlavní slovo" cyklista, a také je jim věnována většina vozovky a auta čti SPALOVÁKY tady jezdí spíš výjimečně, protože velká část je zde zastoupena elektromobily. Takže co si budem, manža byl v dopravním infrastrukturálním nebi. Chvilku nám trvalo, než jsme se rozkoukali a nevyjekli pokaždé, když kolem nás neslyšně projela Tesla. Což nás navedlo ke hře: "Spočítej kolik Tesel jsi viděl jako první :D" Procházku nám lemovaly krásné cihlové domky, u kterých fakt nehledejte plot nebo nějakou přemíru skrývání soukromí, protože většina velkých oken z cesty, vás přenesla rovnou do obýváku nebo k jídelnímu stolu. Takže už po pár kilometrech nám bylo jasné, že mentalita tohoto národa bude TROŠKU jiná, než ta naše.
Po pár kilometrech jsme si udělali zastávku v kouzelném bistru, dali jsme si burger a tousty, kafe a zkusili jsme jejich pivo
ne, název fakt nevím, protože jsem jim nerozuměla ani slovo :D. Všechno byla úplně super! Dokonce i pivo, teda, až na fakt, že to byly tak 2decky :D. Během jídla se před Eindhoven prohnala celkem silná přeháňka, takže jsme se v klídku a suchu ládovali hranolkama.
Směrem do centra houstl provoz a počet lidí, které jsme potkali; jinak kolem nás projelo pár cyklistů a sem tam nějaké to auto. Omrkli jsme stadion PSV Eindhoven a byli téměř na místě.
A konečně jsme došli do cíle! Centrum města plné obchodů, barů a LIDÍ. Večer jsme zašli na drink do pěkné designovky
DeVooruitGang určitě jim mrkněte na fotky! A pomalu jsme se začali ubírat směrem k našem prvnímu hostiteli přes AirBnB, smskama jsme se domluvili na přibližném čase, kdy dorazíme. Cihlový domeček jsme našli snadno, byl u samotného centra, takže žádné složitosti!
"Doma" nás přivítal spolubydlící majitele, ukázal nám kde co je a chvilku jsme si popovídali, protože bylo celkem pozdě. Řekli jsme mu, že chceme ráno, co nejdřív odjet, takže se s námi zároveň i rozloučil, protože určitě nebude ráno vstávat brzo. :D Bydleli jsme v prostorném pokoji s vlastním umyvadlem, což mi zprvu přišlo dost divné, ale pak se to ukázalo jako docela praktická věc. WiFi heslo měli napsané přímo na AirBnB profilu a šli jsme spát. Tohle ubytování jsem zvolila záměrně, protože bylo blízko nádraží, ze kterého nám ráno v 9 jel FlixBus do Amsterdamu.
výhledy z okna ↑
Od kuželek nám jel v 9.05 FlixBus. Mohli jsme si vybrat levný, který jede necelé 4 hodiny a objíždí snad půlku Nizozemska přes Rotterdam nebo dražší, který jede asi hoďku a půl do Amsterdamu přímo. Tím, že jsme chtěli vidět i něco víc, než jen dvě města a netlačil nás čas, tak jsme s radostí sáhli po levnějším. 😁 Na papíře psali, ať přijdeme minimálně o 15 minut dřív, což pro mě znamená minimálně 25 minut dřív. Zašli jsme si do Alberta na snídani a svačinu s sebou. Vyjdeme z obchodu a na zastávce stál FlixBus. Tybrďo, psali 15 minut dřív, ale tohle bylo tak 40 minut... hm. Šli jsme se zeptat, jestli jede do Amstru... a jel. Parádička! Říkáme mu, jestli si ještě stihneme sníst snídani a týpek, že ne, že za chvilku pojedeme. DOST DIVNÝ. Tak jsme jídlo zabalili do batohu, vytáhla jsme papír s kódem, který pánovi nešel načíst. Vyděšená jsem mu vysvětlovala, že jsme to jako už platili, a že tady mám potvrzení česky :D. A on, že jo, že to vidí, že je to divné, ale že to zaplacené máme, tak ať si nastoupíme. OK. V tu chvíli jsme mu nevěřila ani slovo, že jede do Amstru, ale že je to nějaký únosce. Tak jsme si nejistě sedli, jak jsem si zapla mapu a sledovala, kam má s námi ten pachatel namířeno. KUPODIVU jel PŘÍMO do AMSTERDAMU. Jak nám později došlo, šlo o zpožděnou přímou linku. HAHA. Cestou jsme se tlemili jak dva blbečci, protože jsme to DĚSNĚ VYHRÁLI! Chvilku před vystoupením v Amsterdamu mi pípla smska od FlixBusu, že se omlouvají, ale NÁŠ autobus má hodinu zpoždění. Takže my jsme na pány začali obdivovat hromady zaparkovaných kol, které by jsme správně viděli, až tak za 5 hodin. :D :D :D PECIČKA.
Opět jsme k přesunu z nádraží do centra zvolili vlastní nohy a vydali se na procházku vol. 2. Tentokrát to bylo tak 6 km, takže naprostá pohodička. A hlavně, když nemáte za cíl muzea a klasické památky, tak po cestě potkáte to všechno, na co jste se těšili. V Amsterdamu oproti Eindnu to žilo o dost víc, spousta turistů i místních a mezi tím vším trilión kol, tramvají, taxíků Tesel. Takže pro introverty doporučuju víc Eindhoven. Zašli jsme si do kavárny s celodenními snídaněmi. Omrkli jsme nějaké krásné obchůdky, ale hlavně jsme se nechali naprosto unést atmosférou úzkých uliček, které jsou si neskutečně podobné a nebýt výkladních skříní, tak bych se asi ztratila. Protože, co si budem... ty jejich názvy (ulic) jsou fakt labůžo. :D Uličky, kanály, uličky, kanály... takhle nějak bych asi popsala cestu centrem. Ale je to snad nejkouzelnější pohled z celé dovolené. Z některých domů máte pocit, že asi brzo spadnou, protože podle mě do Amstru ještě nedošly vodováhy. Domy jsou na sebe nalepeny, všechny jsou si dost podobné, ale přesto, žádný nevypadá stejně.
Ono je docela těžké popsat atmosféru nebo nějaké zážitky, ty jsou spíš vidět na fotkách, ale Amsterdam má prostě kouzlo. Podle mě si tady každý může najít to svoje. Absolutní ruch i absolutní klid. Stačí jen hledat. Omrkli jsme květinový trh, nejužší dům, nějaké kavárničy, coffee shopy🍀,vánoční obchod, ve kterém mají jenom vánoční ozdoby, baňky a ceduli, na které odpočítávají dny do Vánoc :D.
Když jsme se první den dostatečně nakochali, vydali jsme se na cestu k našemu bytu. Museli jsme jet trajektem přes řeku a pak docela kus cesty zdlouhavě obcházet slepé rameno řeky, kde kotvily lodě. Parkrát jsem si už řekla, že tam dneska asi nedojdem :D. Ale došli jsme. Bydleli jsme v něčem, co bych připodobnila asi našim řadovkám. +/-. Naši hostitelé jeli na dovolenou, takže jsme měli pro sebe na 3 dny celou 2+1 i se zahrádkou. Tady jsme se už dohodli, že pro transport do centra zvolíme autobus, protože obcházet rameno, aby jsme se dostali k trajektu by se nám 2x denně úplně nechtělo. :D
 |
| Pár řad kol :D #normalka |
Další dny se nesly v dost podobném duchu. Prostě jsme chodili a užívali si SLUNÍČKA ne původních bouřek! :D A je to fakt kouzelné místo. Například večer, v takové vyhlášené RedLightDistrict :D. Ulice s velkými výlohami, ve kterých jsou místo zboží, spoře oděné paní a zvou chlapy dovnitř. Myslím to fakt vážně, byl to fakt kulturní zážitek. V některé chvíli šel J. přede mnou sám, ať na něj ty paní ťukají a mávají! 😀🔺
Tři dny v Amsterdamu nám stačily na takové to hlavní nasátí atmosféry, pokud bychom chtěli stihnout ještě nějaké muzea a projít si hlavní památky, asi bychom potřebovali trošku víc. Třetí den odpoledne jsme se vydali opět na nádraží. Tentokrát náš autobus jel opravdu necelé 4 hodiny, ale tím, že jsme chytli v double deckeru místo nad řidičem, čili dost místa a neskutečný výhled, jsme se celé čtyři hodiny kochali přírodou, větrnými elektrárnami a ovcemi, co se pásly snad všude. A samotná cesta utekla neskutečně rychle. V Eindhovenu jsme se setkali s naší poslední hostitelkou, kterou byla starší dáma, která švihala anglicky tak dobře, až jsme se styděla s ní vůbec mluvit. :D Ubytovali jsme se a bylo nám vnuceno, že nás na letiště druhý den odveze její manžel, i když to bylo ani ne 40 min pěšky. Moc nechápali, že jsme koupili tak levně letenky, že za tu cenu by měli v restauraci pizzu a půl. A vyprávěla nám o všem možném, ale asi nejzajímavější byla její odpověď na jejich oblibu v kolech. Je to ekologické, zdravé, rychlé, ale hlavně, pokud jedete po práci 30 minut na kole (nejlíp za deště), tak vám to neskutečně vyčistí hlavu a cítíte se prostě skvěle!
Takže já nám všem popřeju, ať vytáhneme kola a uděláme alespoň kousek něčeho dobrého - jak pro sebe, tak pro přírodu. A doufejme, že se již brzy naše města přizpůsobí lidem a ne autům. 😉
S láskou Pauline.
A pokud jste dočetli až sem WOW, tak mi dejte pod IG fotku emoji KOLA nebo SRDÍČKA a já budu vědět, že jste fakt neskuteční čtenáři! 💗🚲💗
