5D Kino Hoblina

FB

   Dnes jsem prožila nejlepší rande svého života! V Kině Hoblina se od 21.00 promítala Amélie z Montmartru... jupííí! V olomouckém letním kině jsem ještě nebyla a zrovna na mou premiéru tak úžasný film... už teď bych tomu věřila, že to bude parádní večer. 

   Celý den bylo dusno, v dálce celkem černé mraky, co chvilku jsem kontrolovala srážkové radary. 19.30 - nějaký mráček, ale po 20.00 čistá obloha! PARÁDA! Cestou do kina jsme si koupili bagetu a sýr  (haha ♥) a letěli na promítání. (Ještě jsem si chtěla vzít svůj béžový kabát, aby to bylo, jakože víc chic, ale bylo fakt horko.) Jak už jsem říkala, v letňáku jsem nebyla, ale jakmile jsme si koupili vstupenky a vešli do areálu kina... oh. (To, že je kino ve značně špatném stavu, to je teď docela jedno, protože jak jsem se dočetla, bude se rekonstruovat.) Ale proboha, je to tak nádherné místo! Hezky jsme si našli místečko v první řadě a čekali jsme, až se zešeří. A je to tady. Amfiteátr se začal zahalovat do tmy. Začalo promítání. (Amélii jsme viděla přibližně 1000x, ale byla jsem nadšená, jakoby to byla žhavá novinka.) Jedním a půl okem jsem se dívala na film a užívala si jej a půl okem jsem sledovala oblohu. 

   V momentě, kdy mi začalo docházet, že mi asi není úplně příjemná všudy přítomná venkovní tma, a že netopýr, který mi piští nad hlavou mě taky docela znervózňuje, na nás začaly pleskat kapky deště. Sakra. Na radaru nebylo nic vidět, takže to bude jen nějaké mrholeníčko. Mrholeníčko se proměnilo v liják jako prase. Prvních pár dvojic zmizelo. Pak se zvedla skupinka, která běžel pod nádhernou střechu a v pár okamžicích, už se uvelebovali na pódiu. Tak to není ani trochu špatný nápad! A už jsme tam byli taky. Obloha byla fialová od všudy přítomných blesků. Po chvíli se velká většina vytrvalých návštěvníků dělila o prostor před plátnem. Obraz jsme měli trochu šejdrem a zvuk šel úplně mimo nás. Ale ten pocit... a tolik dobré atmosféry na jednom místě...

   Ač jsem Amélii viděla 1001x, nikdy jsem si nevšimla, kolik je tam dešťových scén! No Kino Hoblina nám dodalo efekty jako blázen! Scény jako: "-Dobrý den paní Wallace, jak se vede? -Vždycky líp, když neprší..." rozesmály snad všechny. Ale při scéně, kdy Collignon strká lampu do zásuvky a ta zkratuje, se nebem a všude kolem rozsvítil ultra blesk - chvilku mi trvalo pochopit, že se to stalo i u nás a ne jen na plátně. Po skončení, jsme museli v neutichajících hromech, blescích a lijáku běžet na autobus. Jenže cesta z kina je docela dost přírodní a u východu na nás čekal Ninja Faktor, kterým jsme teda proběhli, aniž bychomsi všimli překážek v podobě maxi louží. No, mokří budeme tak či tak. A na to, že fakt nemám ráda, když zmoknu a oblečení se na mě začne lepit, jsem si tenhle slejvák fakt užila. 

   Kino Hoblina má za mě palec nahoru, nevyhnali nás z pódia, akci neukončili, a připravili fakt parádní akci, mají moc dobré pivo a program nabitý. Další film se bude promítat 3.června - Slunce seno, erotika... 

   Hlavou mi vrtá jen jedno, jaké efekty můžeme očekávat příště...? 

Umělecké dílo, demonstrující atmosféru večera. (Cena: 18300,-)

Banička (nebo tak něco)

Docela trapas, abych sem dávala takovou dvousložkovou rychlovku :D. Ale, když ono je to tak dobréééé a tak moc mi to připomíná snídaně v Bulharsku!

Co budeme potřebovat:

1 balíček listového těsta (extra tip pro lenivé lenivce - kupte si chlazené, vyválené těsto! :D)

1 balíček balkánského sýra 

žloutek

Postup:

Co byste tak řekli, že s tím uděláme? HAHA. Těsto vykrojím podle formy na dva kruhy. Jeden dám do formy (nebo na plech) propíchám vidličkou, rozdrobím na něj půlku sýra a rukou uplácnu. Ze zbytků těsta, vytvořím druhou vrstvu, že někde bude kus chybět je jedno... navrstvím druhou polovinu sýra a přikryju druhým kruhem z těsta. Nožem naříznu, aby měla kam utíkat pára. Potřu žloutkem a nechám péct na +/- 170°C  dozlatova! Mňaminka haminka... než se do toho pustíte, nechte vychladnout - mám spálený jazyk ;) ! 

Garden Food Festival 2016 - recenze?

webovky

     Tadáááá! Můj dlouho očekávaný GFF! Podle instagramu jsme si lístky koupili UŽ před 14 týdny, jenže to byl program ještě zaměřený na sobotu a za vidinou hvězdných lákadel, jsme koupili lístky na první den. Pak se program nějak překopal a taháky byly na neděli. No co se dá dělat... :D 

     Asi čtyři dny dopředu jsem začala stalkovat počasí! Ehm. Největší liják za poslední měsíc v SOBOTU? Opravdu? Každý den jsem hypnotizovala a očima pozastavovala simulaci pohybu dešťových mraků! Dneska ráno (sobota) jsem to naposled zkontrolovala a psychicky se připravila na protivný liják, gumáky a pláštěnku.

    Je hodina H a jdu se chystat, venku je extrémní horko, slunečno a na nebi jen pár mráčků. MEGA SUPER! Takže jsem se začala těšit úplně nejvíc! Loni jsme GFF nějak propásli, takže jsem nevěděla co čekat. U vstupu jsme dostali brožurky, grešle a příbory! :D Nejprve jsme jen tak korzovali, s tím, že si všechno omrkneme, a až pak půjdeme cíleně po jídle. ALE. Ale to by nám do cesty nesmělo vstoupit Entrée. Většina stánků se snažila zaujmout originálností, ale to, co se dělo ve stanu Entrée, se vymyká kontrole i té nejoriginálnější originalitě :D Prosím pěkně, Entrée zde mělo svůj záhon se saláty; svého vrchního salátovacího řezníka (ale nedbal moc na čistotu, protože jeho bělostná zástěra byla celá ušpiněná od salátí krve :D :D), který pečlivě osekával a omýval hlávky a pak - prosím pěkně - je zavěsil na hák na šňuru, ať okapou, ale to není vše, šňůra byla na kladce, takže salát potřebný na druhé straně stanu, jednoduše přicestoval... hotová jatka! Vůbec nedokáži slovy popsat, kolik originality, jedinečnosti a neotřelosti, se na tak malém prostoru vyskytlo. Oproti stánkům, kde prezentovali páni v oblecích a vyprávěli vám o produktech (což je samozřejmě hezké!), je Entrée prostě jinde, nedokážu ani slovy popsat jak moc jim fandím, jak moc se mi líbí, že se nedrží ničeho zajetého, jak jsou neskuteční a hlavně, jak mají i v takovém chaosu jako je kladkosalát - harmonii a promyšlenost! Jídlo bylo výýborné, měla jsem úžasný Chléb náš vezdejší... a o Entrée už se vůbec nechci bavit, protože mě fakt fascinují a bylo by to nadlouho.
      S rozmlsanými jazýčky jsme nedošli daleko, protože hned vedle na nás číhal Lobster, tam jsme si dali miniburgříky 50% Angus, 50% Wagyu a domácí brioška (přelité omáčkou ze zauzených paprik, ale už si nejsem 100% jistá)! Mňam (ještě jsme se vrátili pro jednoho). A k tomu jsem si z nabídky  vybrala POCHOPITELNĚ BloodyMary! ♥ Pak jsme museli ochutnat jejich sorbety a koblížky! A byly výborné!

     Hned po Entrée bych si do své ankety o originální stánek zvolila TheBlackStuff a Jameson. Irský, všude dřevěné bedýnky od Jamesona, sudy a dokonce i nějaké ty barové židle! Mimo klasik jako je Jameson a drinky z něj, tady měli degustační plátíčko Chivas - přímo i s "proškolením", ALE, představovali zde Gold Cock Black Stuff, o pár let starší whisky, než jsem já, zrála v českém dubovém sudu, není dobarvovaná a je v sudové síle! Samozřejmě, že taková specialitka na sebe nenechá dlouho čekat, a jenom po dobu než se nám připravily drinky, si přišlo  několik zájemců zamluvit svou láhev, a každý si mohl vybrat své číslo lahve ( bude jich něco okolo 240 ks!). No fakt jsem zírala, že mě BS dokáže pořád a pořád překvapovat! No jinak my jsme si dali G&T rosemary a Old Fashioned! Mňaminka!

    Na dece jsme si dali nějaké to pívo, JEDEN z nás tam usl (hezky šlofík po obídku) jako ožrala s kelímkem v ruce :D :D. A potom jsme si dali mega dobrůtku u takového italského stánku, nevím název (což je fakt trapas, ale já to zjistím, kdyžtak to byl stánek před zázemím pro vystavovatele mezi Globusem a Mercedesem) *Kozí farma u Nýdrlů (Gastro mach, Jesenická sekce) ALE! měli tam moc dobrý burgřík, ale hlavně GRILOVANÝ KOZÍ SÝR se scrochiarellou, který neměl chybu!  Z něj  jsem byla naprosto unešená! Naprosto.

    Pak jsme si po cestě dali kafíčko od Henri, bratia slováci nám udělali Caprese z vlastní odrůdy rajčátek, Président grilovaný hermelín, Oxalis ledový čaj a oolong a jako dobrůtku jsme si dali Trubičky od Svatého Kopečka, která se v puse naprosto rozplynula! A málem bych (radši) zapomněla na Brouka na talíři, který nám naservíroval bulgur s cvrčkama - zde se můžete podívat, jak jsem se s nimi ním poprala!

    Dalo by se ochutnávat a ochutnávat, ale nemáme nafukovací žaludky. Takže jsme od všeho toho jídla a ostrého sluníčka odcházeli spokojení a unavení. I když bylo v areálu asi milion lidí, nikde jsem nestála nijak dlouhou frontu (za což vděčíme fofru u výdeje jídel, protože to vážně jenom jelo!) Ve vedlejších uličkách byl úžasný klid a místo kolem stánků, takže to bylo příjemnější, než ňahňání na "hlavní ulici", ale to je asi jasné, že?

   Můj první Garden Food Festival (ze dvou celkových :D) dopadl úžasně! To, že jsme šli v sobotu a neviděli tak Zdeňka Pohlreicha a ostatní, mi nakonec asi ani není líto, protože jsem fakt moc nadšená! A navíc jsem viděla - a hlavně slyšela -  Halinu, kterou fakt zbožňuju. Už teď se těším na příští rok! ♥ ♥ ♥

Tady máte kraťoulinký sestřih toho, co jsem si vzpomněla natočit. Spíš mi pracoval žaludek, než mozek... proto takový obsah.


 

WTF? To je na mě nějak moc fotek :D 

Moje ranní rutina

#ZKOUŠKOVÉ #PROKRASTINACE #JDETOSEMNOUZKOPCE #NEDÁSESVÍTIT

Krásný večer všichni, jak určitě sami dobře víte, nejlépe se pracuje, když máte dělat úplně jinou věc. A proto, jsem si vyzkoušela natočit něco trošku jiného než jenom recepty a není to nic jednoduchého vám povím! Už se jdu vážně učit!